ČEZ: shrnutí konferenčního hovoru s managementem společnosti

Dnes se od 16h konal konferenční hovor s managementem společnosti ČEZ. Kromě zopakování hlavních čísel za 1Q 2015 probíhala mezi managementem a investory diskuse k několika tématům. Probíralo se např. potenciální vrácení darovací daně z emisních povolenek, kterou ČEZ platil v letech 2011, 2012 a celkově na této dani odvedl 5,3 mld. Kč. Podle dnešního vyjádření ČEZu české soudy stále nerozhodly o případné vratce daně, byť již na konci letošního února Soudní dvůr EU rozhodl, že tato darovací daň je v rozporu s unijním právem. ČEZ tak čeká na rozhodnutí, výše zmíněných 5,3 mld. Kč není dle vyjádření společnosti součástí letošního výhledu zisků. Případné vrácení daně bychom hodnotili pozitivně a významně by přispělo už do tak relativně silné hotovostní pozice společnosti.

K dnes oznámené dividendové politice, kdy ČEZ navýšil dividendový výplatní poměr z 50 – 60 % na 60 – 80 % z očištěného čistého zisku, management sdělil, že tato nová politika se nevylučuje s případnými potenciálními akvizicemi. To podle našeho názoru znamená, že pokud by se ČEZ v budoucnu rozhodl koupit nějaká zajímavá (ať už zahraniční či tuzemská) aktiva, pak to by to zřejmě neznamenalo tlak na opětovné snížení výplatního poměru. ČEZ je stále (i v kontextu evropské konkurence) relativně nízko zadlužená společnost, jejíž ukazatel čistý dluh/EBITDA se aktuálně pohybuje kolem hodnoty 2, a má tak podle našeho názoru stále relativně komfortní prostor pro určité navýšení zadlužení (management opět zopakoval, že jejich cílová – optimální úroveň zadlužení je nastavena do rozmezí 2,3 – 2,5x čistý dluh/EBITDA). Z tohoto pohledu by tak případná potenciální akvizice logicky nemusela ohrozit podle našeho názoru pro investory zajímavý dividendový výplatní poměr 60 – 80 %.

Management dnes naznačil, že v horizontu nejbližších měsíců nevidí prostor pro uskutečnění zajímavé akviziční příležitosti. K otázce potenciálního prodeje německých aktiv patřící švédské společnosti Vattenfall se management vyjádřil v tom smyslu, že prodejní proces ze strany Vattenfallu ještě ani nezačal. Měl by začít v průběhu letošního podzimu. ČEZ uvedl, že situaci kolem Vattenfallu analyzuje a sleduje, nicméně očekává složitý proces, v rámci kterého budou muset probíhat jak jednání mezi ČEZem a švédskou vládou (Vattenfall je totiž ze 100 % vlastněný švédským státem), tak do hry samozřejmě vstupuje faktor budoucího nastavení německé energetické politiky (Vattenfall se, vedle divestice některých německých vodních elektráren, chystá prodávat i německé uhelné elektrárny, u kterých však hrozí zvláštní zdanění). Pokud by na podzim ČEZ vstoupil do jednání s Vattenfallem o koupi některých jeho aktiv, pak očekáváme zdlouhavý proces, jenž by podle našeho názoru nebyl ukončen v letošním roce.

Rovněž se např. rozebírala otázka potenciálního prodeje uhelné elektrárny Počerady. Dohoda mezi ČEZem a společností Czech Coal (resp. společností Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal) o dodávkách uhlí pro Počerady (uzavřená v březnu 2013) rovněž obsahuje opci na prodej této elektrárny do rukou Czech Coalu. Smlouva obsahuje dva termíny, kdy k prodeji může dojít. Prvním termínem je rok 2016 a druhým je rok 2024. Management ČEZu dnes sdělil, že do konce letošního května se rozhodne, zda opci na prodej využije či nikoliv. Domníváme se, že uhelná elektrárna Počerady je pro ČEZ jedním ze stěžejních (páteřních) uhelných zdrojů, který produkuje přes 6000 GWh elektřiny ročně a jehož vytíženost se podle našich odhadů pohybuje kolem relativně vysokých 70 % (pro srovnání, vytíženost již prodané uhelné elektrárny Chvaletice se pohybovala pouze kolem 40 %). Navíc v nejbližších letech Počerady nepotřebují nějaké zásadnější investice do modernizace v řádu desítek miliard korun (pouze marginální udržovací CAPEX v řádu jednotek miliard korun). Podle našeho názoru by tak pro ČEZ bylo přínosnější si tuto elektrárnu ještě ponechat ve svém portfoliu (samozřejmě bude také záležet na konkrétní nabídce ze strany Czech Coalu). Rozsáhlejší modernizaci (s CAPEX podle našich odhadů kolem 20 mld. Kč) budou zřejmě Počerady potřebovat až po roce 2020, případný prodej by jsme tak reálněji viděli spíše až v roce 2024.

Jan Raška, analytik, Fio banka, a.s.